Pálava

Předvelkomoravské období – Sámova říše

Sámo

O Sámově říši (623 až 658) se často mylně tvrdí, že byla "prvním státním útvarem" západních Slovanů na našem území . To ovšem není pravda, spíše než o "státní útvar" se jednalo o první "nadkmenový" svaz.

Rozprostírala se na území dnešní České republiky, východu Německa, západu Slovenska, západu Maďarska, jihozápadu Polska, východu Rakouska a severu Slovinska. Jejím nejdůležitějším centrem byly pravděpodobně moravské Mikulčice a okolí.

Ale popořadě.. vraťme se do doby "stěhování národů" (po zhroucení Římského imperia), kdy kmeny germánských svébů , které naše území po odchodu Keltů ovládaly od počátku našeho letopočtu po dlouhá čtyři století, byly nuceny po vpádu nomádských Hunů (přicházejících ze středoasijských stepí) svá dosavadní území opustit a zamířit dále na jih..

Avaři se v dunajské kotlině a na jižní Moravě objevují v době, kdy odtud odchází germánští Langobardi. Rovněž kolem roku 500 přichází na naše území první Slované.

Koncem 6. století pořádají kočovné asijské kmeny nájezdy na Evropu. Turkotatarští Avaři neútočí sice tak zprudka a tak brutálně jako jejich hunští předchůdci (Hunové ovládli část Evropy v letech 375 - 451 n. l.), protože jim nejde o nová území, ale o kořist, o trochu příživnického pohodlí a o pastviny pro svá stáda.

Podmaněné kmeny Slovanů byly nuceny Avarům odvádět poplatky, dodávat potraviny, měly povinnost odvádět vojenské kontingenty a podobně. Avaři zacházeli s lidmi z těchto kmenů skutečně jako s otroky, považovali za samozřejmost, že o jejich obživu a pohodlí se stará domorodé obyvatelstvo, do lože si brali slovanské ženy a děti s nimi zplozené odmítali uznat za vlastní a rovnocenné všech práv.

Proto prý v další generaci povstali synové proti otcům a roku 620 propukla protiavarská vzpoura.

Za této situace, snad v r. 623/4, přišel k blíže neurčeným Slovanům francký kupec Sámo se svými společníky. V průběhu bojů Slovanů proti Avarům poznali Slované kvality Sáma a zvolili si ho jako svého přirozeného představitele (krále).

Po konečné porážce Avarů byl vytvořen nadkmenový svaz , který byl později nazván Sámovou říší.

V roce 631 poslal francký král Dagobert svá vojska, aby napadla Sámovu říši, ve které byla nebezpečně velká koncentrace Slovanů, kteří mohli ohrožovat politiku franckých králů. Záminkou pro napadení bylo oloupení a pobití mnoha franských kupců na území Sámovy říše

I když byla ve slavné bitvě u Wogastisburgu francká vojska poražena, Frankové si nepřestávají dělat nároky na území Sámovy říše. Vojska Sáma proto v roce 631 vtrhla do Durynska, (část Francké říše), a pak ještě znovu v letech 633 – 636.

Po roce 636 Sámova říše žila díky politickému umění Sáma (respektive díky jeho obchodním kontaktům po celé Evropě) v míru se svými sousedy, jak s Avary, tak s Franckou říší, kteří ji uznávali.

Sámo zemřel roku 658 přirozenou smrtí jako všemi oplakávaný a milovaný státník (??, spíše vůdce) a jeho říše zanikla. Zbylo po něm 22 synů a 15 dcer, které měl s 12 ženami.

Po jeho smrti se zmínky o Slovanech žijících na našem území vytrácí na celých 150 let.

/O osudu Sámových potomků se objevilo mnoho zcela nepodložených spekulací. Mezi ně patří např. údajná příbuznost s rodem Mojmírovců vládnoucím Velkomoravské říši. Vyskytly se i dohady o tom, že Sámo a bájný praotec Přemyslovců, Přemysl Oráč jsou tatáž osoba, případně, že mýtický Krok, otec Kazi, Tety a kněžny Libuše, byl Sámovým synem. Ve skutečnosti však o ničem takovém nejsou žádné důkazy./

Avaři ustali se svými výboji a vlastní okupované území asijských útočníků se omezilo na oblast maďarské nížiny a Potisí.

V letech 791-796, v souvislosti s expanzí Franků, podnikly na Avary několik nájezdů armády Karla Velikého. Říše kočovníků byla vyvrácena a Avaři museli uznat franckou svrchovanost.

Po Karlu Velikém nastupuje Ludvík Pobožný (814). K roku 822 se datuje první zmínka o Moravanech. O 9 let později (831) křtí biskup Reginhard první Moravany.

O dva roky později (833) Mojmír I., první moravský panovník, vypudil Pribinu z Nitry, a zakládá Velkou Moravu…

V průběhu 9. století podlehly zbytky avarského obyvatelstva rychlému splynutí s ostatními.

Poznámka:

Všechny teorie o Sámově říši vycházejí z jediné zprávy v tzv. Fredegardově kronice. Kronika je nejstarším věrohodným zdrojem informací o Slovanech na území střední Evropy. Těchto informací je celkově velmi málo a také zmínky v tomto díle mají velmi omezený rozsah.

Zde je celá zpráva o Sámově říši:

Historia Francorum kolem roku 660

"Čtyřicátého roku kralování Clothara (623/624) muž jménem Sámo, národem Frank z kraje sasonského, vzal s sebou četné kupce a odebral se mezi Slovany jménem Venédy, aby obchodoval. Slované již počali bojovati proti Avarům, jménem Hunům, a jejich králi - chaganovi.Venédové byli již odedávna bojovníky Hunů, tak když Hunové útočili vojskem proti kterémukoli kmeni, Hunové stavěli své sjednocené vojsko k ochraně táborů, Venédové pak bojovali; jestliže nabyli vrchu k vítězství, tehdy Hunové udeřili, aby brali kořist; pakli však byli Venédové přemáháni, podporováni pomocí Hunů, opět nabývali sil. Proto byli zváni od Hunů bojovníky, že v bojovém zápasu, představujíce dvojitou bojovou korouhev, táhli před Huny. Hunové každý rok přicházeli mezi Slovany za milováním, brali si na lože manželky Slovanů a jejich dcery; Slované platili Hunům vedle mnohých příkoří i poplatky. Synové Hunů, kteří se rodili z manželek a dcer Venédů, konečně nesnášejíce zlobu zbraně a násilí a zpěčujíce se vlády Hunů, začali, jak jsem připomněl nahoře, vésti odboj. Když udeřili Venédové ve vojsku proti Hunům, kupec Sámo, kterého jsem výše vzpomněl, táhl s nimi ve vojsku; a tu učinil tak dobrou službu, co se týče Hunů, že to bylo podivuhodné, a veliké množství jich bylo pobito mečem Venédů. Venédové, vidouce užitečnost Sámovu, zvolí ho nad sebou králem, kde šťastně kraloval třicet a pět let. Za jeho panování svedli Venédové mnoho bitev proti Hunům; jeho radou a dobrou službou Venédové vždy Huny porazili. Sámo měl dvanáct manželek rodu slovanského, z kterých měl dvacet dva syny a patnáct dcer.

Když toho roku (631/632) Slované jménem Venédové v království Sámově zavraždili a o majetek oloupili kupce Franků ve velikém počtu, to byl počátek svády mezi Dagobertem a Sámem, králem Slovanů. A Dagobert posílá vyslance Sicharia k Sámovi se žádostí, aby dal spravedlivě napraviti za kupce, jež jeho lidé zavraždili a jejichž majetek si nedovoleně přivlastnili. Sámo nechtěje Sicharia viděti, ani by nebyl dovolil, aby k němu přišel; Sicharius obléknuv se na způsob Slovanů, přišel se svými lidmi před Sáma; oznámil mu všechno, co měl uloženo. Ale jak to bývá u pohanství a zpupnosti pošetilých, nic, čeho se jeho lidé dopustili, nebylo Sámem napraveno, leč toliko chtěl dáti dovolení, aby spravedlivost byla navzájem sjednána o těchto a jiných obviněních, která vzešla mezi stranami. Sicharius jako zpozdilý vyslanec mluvil proti Sámovi slovy nespravedlivými, které neměl uložená, a výhružkami tak, že by Sámo a jeho lid království byli povinni služebnost Dagobertovi. Sámo odpovídaje již popuzen pravil: "I země, kterou máme, je Dagobertova i my jsme jeho, jestliže však nařídí uchovati s námi přátelství." Sicharius řekl: "Není možné, aby křesťané a sluhové boží mohli uzavírat přátelství se psy." Sámo proti tomu pověděl: "Jestliže vy jste sluhové boží, zatím co vy proti Bohu jednáte, my jsme si vzali dovolení zuby vás roztrhati." Sicharius byl vyhnán z dohledu Sámova. Když toto oznámil Dagobertovi, Dagobert pyšně přikáže sebrati vojsko z celého království Austrasijců proti Sámovi a Venédům; tu vojsko vtrhne třemi spořádanými zástupy na Venédy, ba i Langobardi, koupeni Dagobertem, taktéž nepřátelsky vytáhli na Slovany. Slované se proti nim připravili a na těch i jiných místech vojsko Alamanů s vévodou Chrodobertem zvítězilo na území, na které vtrhlo. Langobardi taktéž zvítězili a Alamani a Langobardi s sebou přivedli velmi velký počet zajatců ze Slovanů. Austrasijci však, když přitrhli k hradu Wogastisburg, kde se opevnilo velmi četné vojsko statečných Venédů, obklíčili jej, bojujíce po tři dny, a tu je mečem zabito mnoho z vojska Dagobertova, a odtud zbaběle, zanechávajíce všechny válečné stany a věci, které měli, vracejí se k vlastním sídlům. Potom hojnou odplatou vpadávají Venédové do Durynska a ostatních krajů království Franků za účelem plenu; ba i Dervan, vévoda kmene Srbů, kteří byli z rodu Slovanů a již dávno patřili ke království Franků, přidal se se svými ke království Sámovu. A to vítězství, kterého Venédové proti Frankům dobyli, ne tak získala statečnost Slovanů jako zmalomyslení Austrasijců, když viděli, že s Dagobertem v nenávist a neustále budou olupováni."

zajímavosti Brna  zajímavosti Moravy  diskuze-postřehy  hlavní strana MojeBrno  Akce v Brně  Práce v Brně  HydePark 

Copyright © 2007-2014 MojeBrno, Jindřich Bíža