Červený kostel na Komenského náměstí  

Na Komenského náměstí, v severní části Starého města, stojí novogotický (=pseudogotický) evangelický kostel J. A. Komenského. Nekatolický chrám je mimořádný svou renesanční stavbou a kolemjdoucí okamžitě zaujme svou barvou, kterou mu dávají červené neomítnuté cihly.

Původně chrám patřil německým luteránům (proto jeho dřívější označení "Christuskirche"). Po sloučení luterské a reformované církve v Českobratrskou církev evangelickou v roce 1918 připadl Českobratrské církvi evangelické.

pohled od Údolní ulice
(1867)
klikni pro zvětšení

Kostel J.A. Komenského projektoval Heinrich Ferstel a byl postaven v letech 1863 až 1865.
H. Ferstel (mj. zdobil i Španělský sál Pražského hradu ) je v architektuře znám díky vídeňskému "votivnímu" chrámu. Mimochodem, vídenští architekti byli v Brně velmi úspěšní v době, když se zastavovala místa po zrušených městských hradbách dominantami podobného typu.
Ne nadarmo se moravské metropoli tehdy říkalo "Malá Vídeň".

Komenského náměstí
(2007)

Evangelíci mezi 16. a 19. stoletím:

16. století – Morava byla obecně známa jako země, v níž se v mimořádném rozsahu uplatňovala náboženská svoboda. Značná část brněnského měšťanstva byla zaujata reformací a náležela k evangelické církvi.
17. století – Po bitvě na Bílé hoře přichází období násilné rekatolizace. Z náboženské svobody se v absolutistické monarchii stala nepřípustná, ba téměř neznámá věc.
18. století – Na sklonku proniká do vládnoucích kruhů monarchie osvícenství. Císařský patent z 13. října 1781 prohlásil augsburské a helvetské vyznání za náboženství, která zeměpán nařizuje v říši strpět. V Brně vzniká evangelický sbor – převážně augsburského vyznání a převážně složený z členů německé národnosti.
19. století – Na význačném místě (v čele širokého bulváru založeného po stržení městských hradeb, dnes Husova třída) byl postaven evangelický kostel (Christuskirche, nynější Komenského kostel). Na sklonku století se rozvíjely aktivity převážně českých evangelíků – převážně se hlásících k helvetskému vyznání.

Od roku 2003 kostel J. A. Komenského využívají k bohoslužbám rovněž brněnští starokatolíci.

Otevřené náměstí lemuje při jeho západní straně budova Masarykovy univerzity, Janáčkova akademie muzických umění naproti ní, a severně kostel J.A.Komenského. Jižním směrem se otevírá pohled do Husovy třídy, až k památníku Míru na Františkově (Petrov), východně pohled přes Joštovu ulici ke kostelu sv. Tomáše. V těsném sousedství náměstí se nalézají další náměstí - Žerotínovo a Obilní trh. Ze zajímavých objektů lze ještě vyjmenovat budovu Ústavního soudu na Joštově ulici, sídlo ombudsmana na Údolní, Besední dům, Moravskou galerii a Śkolu umění na Husové a hrad Śpilberk.

kostel J. Á. Komenského a Komenského náměstí (leden 2007)

pro zvětšení fotografií klikněte na příslušný obrázek